Studie ověření a optimalizace práce na plnících linkách ve společnosti Budějovický Budvar, národní podnik

Řešení

Jako u jiných projektů tohoto typu je stěžejní vytvoření struktury simulačního modelu z procesního pohledu a zahrnutí důležitých relevantních oblastí a rovněž eliminace marginálních a redundantních atributů. Přičemž je nutné mít stále na zřeteli rozlišovací úroveň, ze které globální proces a jeho subprocesy analyzujeme. Všeobecně se ctí zásada: „tak hrubě jak možné – tak podrobně jak je nutné“. Samozřejmostí byly společné pracovní workshopy během, kterých se postupně utvářela architektura simulačního modelu, vstupní a výstupní datová struktura.

Výsledky

Jakkoli není grafické rozhraní simulačního modelu pro samotný simulační běh nutná, byla v tomto případě grafická stránka akcentována. Lze říci, že je zde patrná každá rozhodující entita v procesu vstupu lahví na linku, jejich čištění, plnění až po balení do přepravek, kartónů a paletizaci. Přínos podrobného grafického řešení se projevil při validaci modelu a perspektivně se počítá s využitím pro edukační a osvětové účely, kdy je možno demonstrovat vlivy třeba jen dílčích zásahů na výkonnost celého systému - viz obrázek 1- Náhled na grafickou část simulačního modelu.

Skupiny vstupních parametrů:

• výkon technologických zařízení (výrobní rychlost)
• dopravníkové systémy – akumulační kapacita a rychlost
• přestavby zařízení
• poruchové stavy

Jedním ze základních parametrů je koeficient K1, je vztažen k nominální rychlosti. Dále je zde uvažována výkonnost obsluhy, vliv výrobního sortimentu, vliv vstupních komodit a materiálů, redukovaný nájezd zařízení vlivem realizované přestavby, případně závislost výkonu zařízení na naplněnosti vstupního či výstupního dopravníku - viz obrázek 2 - Koeficient výkonnosti technolog. uzlů a obrázek 3 - Rychlost závislého technolog. uzlu podle zaplněnosti dopravníku.

Výstupní sadu informací tvoří především časový záznam realizace plánu stáčeni, kde jsou patrny okamžiky zahájení a dokončení na vybraných technologických uzlech, průběžná doba výroby. Záznamy o vybraných událostech, např.: přestavby, poruchy, manipulace s paletami, apod. Jedním z grafických výstupů jsou hodinové statistiky pro jednotlivé technologické uzly. Jsou zde zaznamenány události typu: vlastní výkon (BUSY), přestavba zařízení, blokace výstupu (např. z důvodu poruchy či přestavby následného tg. uzlu), trvání poruchového stavu, čekání (IDLE) - viz obrázek 4 - Hodinové statistiky vytížení technolog. uzlů.

Budoucí vývoj

V současné době je k simulačnímu modelu možné přistupovat prostřednictvím vstupně – výstupního interface realizovaném v sešitu formátu MS Excel. Zde jsou rovněž využity nástroje pro vizualizaci vybraných ukazatelů. Model samotný je provozován v prostředí simulačního nástroje Witness. Další možností je transformace simulačního do autonomní aplikace, která bude rovněž zajišťovat vstupně – výstupní interface a nástroje pro správu a vyhodnocování a paralelní srovnávání simulačních scénářů. Druhé řešení pak dává zainteresovaným pracovníkům silný provozní nástroj pro rutinní využití. V současné době probíhají jednání o podobě takové aplikace.